Říkáte si, co to je? Já to do května také nevěděl. Můj známý to absolvoval, tak jsem začal hledat. A ejhle – platí to i na mne. 🙂
Možná citát ze stránky pořadatele: Vzdělávací program Jedu s dobou je určen široké aktivní motoristické veřejnosti seniorského věku – přesněji 65 a více let a to nejen pro ty, kteří hledají pocit jistoty za volantem, ale i pro seniory s celoživotními řidičskými zkušenostmi. Finanční podporu projekt získal z fondu zábrany škod a díky tomu je pro účastníky zcela zdarma.
Tak jsem se přihlásil a můj den byl 18. červenec. Absolvoval jsem to v místě nejbližším mému bydlišti – tedy v Hradci Králové. Tady to pořádá S-drive se sídlem na letišti. Přikládám i je odkaz na jejich stránky: https://www.s-drive.cz/
A možná by bylo dobré říci, co všechno jsme dělali. Už předem nás pořadatelé měli rozdělené do čtyř skupin. Já byl v modré a s červenou jsme zahajovali na učebně, kde nám Pavel Jedlička přednášel změny a zajímavosti z provozu. Také jsme rozebrali jednotlivé otázky testu, který jsme dostali při vstupu. A abych nezapomněl – každý blok trval asi 45 až 50 min. Po teoretické části jsme šli ven. V tu středu nám pršelo celý den, ale dalo se to vydržet. Naše skupina si šla vyzkoušet jízdu s automatickou převodovkou. Měli jsme k dispozici 4 auta. Já na začátek vybral to nejsilnější. Všechna vozidla zapůjčila firma France car – tedy byly to Renaulty. Můj dojem z automatu – dalo se to využít, je to pohodlné a podle instruktorů i bezpečnější než jízda s manuálem. Při koupi dalšího auta uvidím…. Vyzkoušel jsem jen toto jedno auto a fotil.
Dalším blokem pro naši skupinu byla jízda do začátky vyšší rychlostí, abychom se naučili zvládat vzniklý smyk. Část vozovky byla natřena speciální barvou, která pod vodou klouzala – simulace ujetého sněhu. Nějak se mi nedařilo auto utrhnout, musel jsem jet opravdu rychleji, abych šel trochu do smyku. Ale někteří kolegové a kolegyně jeli tak, že minuli tuto natřenou plochu…
Následující kolo – měli jsme se rozjet na cca 50-60km/hod a v označeném místě začít intenzivně brzdit. A ještě musím říci, že opět to bylo na kluzkém terénu. Šlo o to, abychom zjistili, jak dlouho budeme brzdit – tedy spíše jakou vzdálenost ujedeme. Totéž jsme si zopakovali ve vedlejším pruhu, kde byl pouze mokrý asfalt. Brzdná dráha byla podstatně kratší!!! Slalom člověk dokáže jet na lyžích, na kole, ale v autě? Samozřejmě také!!!! I to jsme vyzkoušeli. Zpestřením bylo, že jsme měli objet překážku a zabrzdit, to v prvním případě. V druhém totéž, ale snažit se vrátit do původní jízdní dráhy. Prostě se vyhnout překážce!!
Poznatek: při intezivním brzdění nezapomenout šlápnout i na spojku. Proč? Pokud chcípne motor, což se stane velmi rychle se zařazenou rychlostí a brzděním. U nových aut totiž přestane fungovat posilovač řízení a zkuste pak otáčet volantem – jde to opravdu, ale opravdu velmi ztuha. 🙂 🙂
A závěr – zdravotní osvěta – byla připravena simulovaná havárie se zraněnými. Byli jsme vedeni, co udělat, aby to bylo správně. Víte, jak postupovat při oživení?
Zkuste se přihlásit a vše si vyzkoušet.
Bylo to milé a poučné setkání s lidmi, kteří to provozují.
A teď ještě fotky: