ANGLIE 2017

Jak došlo k naší cestě do Anglie? 

Začátek byl ve skutečnosti u synovce Jakuba, který se školou navštívil Londýn předloni autobusem. Několikrát se ptal, zda bych nejel s ním. Ale to jsem pro různé povinnosti odmítal. 

Ale po začátku letošního roku mi psala sestra Hanka, zda bychom s Mílou (manželka) nejeli s nimi do Anglie. Nabídla několik variant a my jsme si vybrali. Plán byl takový, že poletíme ve čtvrtek večer, v pátek projdeme Londýn, přespíme ještě jednu noc a v sobotu se přesuneme  asi 220 mil na jihozápad – hrabství Devon, městečko Lynmouth na pobřeží. Konečný počet účastníků byl nakonec 7 osob. Nebylo to moc a ani málo. A musím říci, že nám to skvěle fungovalo. 

Pro mne s Mílou bylo několik poprvé – let letadlem – i když již máme nějaký věk, tak nikdy nebyla příležitost letět, další poprvé – my  v Anglii a pro mne jako řidiče příležitost jezdit pro nás v protisměru – tedy vlevo. Musím podotknout, že to šlo, sice ze začátku jsem několikrát najel na obrubník, trochu se vyrovnal s kruhovými objezdy. Ty začátky byly v nočních hodinách, tak nebyl takový provoz. Měli jsme půjčená auta s volantem na Anglii na správné straně. Ale s přibývajícími mílemi se to zlepšovalo a pak již jsem si zvykl, že musím jet blíže ke středu a pak nebylo najíždění na krajnici. 

Úvodní fotky jsou z cesty ve čtvrtek – něco z letiště a potom také z letu.

Pátek 5. května 2017

Přespali jsme v krásném starobylém hotelu ne zas tak daleko od středu (hotel je na první a páté fotce – nějak se to pomíchalo). Dobře jsme posnídali a takto nasyceni jsme vyrazili do ulic. Zjistili jsme, že pro nás bude nejlepší zakoupit celodenní jízdenku na hromadnou dopravu. Nadzemkou i podzemkou jsme toho najezdili docela dost, takže se vyplatila. Začali jsme u Kensigntonského paláce a prohlídkami zahrad, které náležejí k tomuto zámku. Pěšky jsem došli k Buckinghamskému paláci , kde sídlí královna. Tu se nám nepodařilo vidět, ale viděli jsme střídání stráží. Ulicemi jsme prošli na Trafalgar Square, které jsme prošli jen jeho okrajem. Postupně jsme došli až do blízkosti Big Benu, prohlédli si Westminster Abbey a vrátili se kolem Big Benu k mostu přes Temži. Další fotky jsou z ulic Londýna, jak jsem to viděl. 

Dojít k mostu mělo svůj účel – v plánu byla asi hodinová cesta lodí po Temži. Touto cestou jsme se měli dostat až do Greenwiche. Přístav byl proti obřímu kolu zvanému London Eye. Nevím, kolik lidí bylo na lodi, ale odhaduji víc než 50 lidí. Usadili jsme se hned na přídi. Dobře jsme viděli, mohl jsem fotit, ale nedomysleli jsme jednu nevýhodu – že plutím vznikají vlny a když pluje proti nám nějaká loď, tak vlna vznikne i od ní. A to bylo to, co nás zaskočilo – několikrát jsme dostali sprchu. Foťák se mi podařilo ochránit, ale asi dvakrát se voda  dostala na čočku objektivu.  Ale stačilo jen otřít a zase dobré. Na další sérii fotek jsou vidět objekty, které lze vidět z Temže. Po přistání v Greenwichi bude další série.

« z 2 »

Již na základní škole jsme se učili, že v Greenwichi je observatoř a že tam prochází nultý poledník. Nikdy mne nenapadlo, že jednou budu stát u něj. Měl jsem představu, jak to bude vypadat, ale skutečnost mne trochu zklamala. 🙂 Představoval jsem si něco honosnějšího, ale je to „jen“ deska s ryskou. Prošli jsme si okolí, byl nádherně vidět Londýn – tedy jeho jedna část. Navštívili také zahradu (název je vidět na jedné fotce). Po prohlídce jsme se vrátili zpět do Greenwiche jako města. Tam jsme si již předem zamluvili místo v jedné restauraci, abychom se měli kam posadit – přeci jen 7 míst není tak jednoduché sehnat. Dali jsme si pečenou rybu s hranolky – musím říci, že byla skvělá. 

« z 2 »

A tady zatím povídání končí … musím doupravit další fotky, potom budou pokračovat.